Kojení dětí je už od pradávna jedním z obecných rysů všech kultur, protože na něm záviselo samotné přežití narozeného dítěte. Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejhodnotnější výživa pro novorozence a kojence a v plném rozsahu je nelze ničím nahradit. Kojení dítěte přináší řadu nenahraditelných výhod dítěti, matce i celé rodině. Jedná se o výhody zdravotní, výživové, imunologické, psychologické, ale i sociální a ekonomické.Většina žen je schopna úspěšně kojit. Část z nich kojí snadno od prvního dne narození dítěte, ale u jiných se běžně vyskytují problémy, které často ubírají na odvaze. Každá žena, která se rozhodne kojit, si musí být jista svými schopnostmi a musí být vybavena i základními znalostmi.

Něco o mateřském mléku

Mateřské mléko se tvoří v posledních týdnech před porodem a v prvních dnech po něm. Počáteční mléko - kolostrum (mlezivo) se liší složením od zralého mléka, produkovaného od 2. týdne po porodu. Je velmi husté - více bílkovin a solí, méně tuků a sacharidů. Asi 1/4 bílkovin kolostra tvoří obranné látky (sekreční imunoglobulin A, lysozym a laktoferin). Je to pro dítě zvláště významné v prvních dnech života, kdy se příchodem na svět dostává do kontaktu se zevním "infekčním" prostředím. Mateřské mléko obsahuje další bílkoviny (laktalbumin a kasein), které způsobují lehčí stravitelnost oproti kravskému mléku.

Tuky obsahují velmi proměnlivou složku mateřského mléka. Množství se mění během dne i během kojení - na konci je ho až 5x více než na začátku kojení. Mateřské mléko poskytuje dítěti jak tuky, tak i enzym, který je rozkládá.

Cukry (laktóza) poskytují dítěti až 40% energie. Laktóza a střevní flóra (laktobacillus bifidus) usnadňují vstřebávání vápníku a železa.

Vitamíny jsou obsaženy jak v kolostru, tak v mateřském mléku. Vitamín K obsažený nejvíce v kolostru potřebuje novorozenec po porodu - zabraňuje vzniku "krvácivé nemoci novorozenců". Dále mateřské mléko obsahuje vitamín E, D , B a C.

Další složkou mateřského mléka jsou minerální látky a stopové prvky a dítě je schopno je naprosto dokonale využít. Např. železa využije z mateřského mléka 49%, zatímco z kravského by využilo pouze 10%.

Jód, který je v mateřském mléku také obsažen, v našich podmínkách je v menší dávce než jakou bychom potřebovali. Proto se doporučuje těhotným ženám i maminám ho dodávat ve stravě či potravinových doplňcích.

Složení mateřského mléka a jeho proměnlivost, která se přizpůsobí potřebám dítěte je nejdokonalejším způsobem zabezpečení potřeb dítěte. Žádná náhražka mateřského mléka, i kdyby byla sebedokonalejší, nedokáže složení a proměnlivost mateřského mléka nahradit. Výživa dítěte od narození do 6-ti měsíců věku mateřským mlékem dodávaným kojením od vlastní matky, zůstává i v dnešní době nedostižným ideálem.

Výhody kojení

Dítě je chráněno proti infekcím dýchacích cest a zánětu středouší i před průjmy. Snižuje se riziko výskytu cukrovky, alergie, obezity, anémie /chudokrevnosti/. Kojené děti mívají v dospělosti a stáří silnější kosti. Pro matku je kojení výhodné v tom, že se děloha po porodu rychleji vrací do původního stavu. Jsou menší poporodní ztráty krve a proto i menší výskyt chudokrevnosti. Kojení chrání ženu před rakovinou prsu i vaječníků a podporuje citové vazby mezi matkou a dítětem. Navíc je to levnější forma výživy než umělá a také pohodlnější na přípravu, uskladňování, cestování.

Technika kojení

Správné držení prsu:

• uchopit prs tak, aby dítě mohlo uchopit nejen bradavku, ale i velkou část dvorce
• palec je vysoko nad dvorcem, ostatní prsty podpírají prs zespodu, tlak palce umožní napřímení bradavky a tím může dítě snadněji prs uchopit

• poloha musí být pohodlná jak pro matku, tak pro dítě
• matka by měla rukou přitahovat k sobě dítě za ramena a záda, ne jenom za hlavičku
• není vhodné příliš se dotýkat hlavičky a tváří dítěte, dochází pak k matení jeho sacího reflexu
• mezi matkou a dítětem by neměla být žádná překážka /spodní ruka dítěte, cizí předmět, uzel na zavinovačce apod./
• dítě přikládáme k prsu, nikoliv prs k dítěti
• brada, tvář i nos se mohou dotýkat prsu, dítě si vytvoří prostor pro dýchání, neoddalujte proto prs od nosu
• můžete kojit
  • vleže - nejlépe na boku - dítě leží v ohbí paže
  • vsedě - předloktí matky podpírá dítěti hlavu,záda a zadeček
  • vpolosedě s podloženýma nohama a polštářem na břiše matky
• pro maminky po císařském řezu
  • vleže na zádech - vhodné pro děti, které se špatně přisávají a 
  • ve vzpřímené, vertikální poloze - dítě jakoby sedí obkročmo na  levé dolní končetině matky, její pravá ruka podpírá hlavu a krk spolu s tělem dítěte; vhodné pro děti nedonošené nebo s malou bradou

Správná technika přisátí

• bradavka musí být ve stejné úrovni jako ústa dítěte, prs musí být nabídnut s bradavkou i prsním dvorcem
• drážděním úst bradavkou se vyvolá hledací reflex s široce otevřenými ústy
• dítě nesmí být rozkřičené, jazyk by mělo nahoře a nemohlo by uchopit bradavku
• bradavka by měla být dostatečně vytažitelná a prs nesmí být příliš napjatý (přeplněný mlékem)

Správná technika sání

• jazyk uchopí spolu s ústy bradavku a dvorec
• dásně stlačují dvorec, bradavka se protahuje směrem k zadní části dutiny ústní
• jazyk dítěte přitláčí a posunuje bradavku a dvorec na patro dítěte, tlakem o patro dutiny ústní dítěte se vyprazdňují mlékovody a vytláčí mléko do dutiny ústní, odkud ji dítě polykacím reflexem polkne

Kdy začít s kojením a co pro to udělat?

Kojit by měla začít každá maminka již do půl hodiny po porodu. Nejideálnější je hned po porodu na porodním sále. Hledací a sací reflexy dítěte jsou obzvlášť silné a sekrece hormonů oxytocinu a prolaktinu je největší.

Dítě by měla mít každá mamina pokud možno stále u sebe (rooming in), což zabezpečuje mimo jiné kojení dle potřeb dítěte. Vhodné je také podporovat kojení bez omezení délky a frekvence, tzn. bez pevně stanoveného řádu. Pokud je to možné, novorozenec by neměl dostávat během pobytu v porodnici žádnou jinou stravu než mateřské mléko.

Každá mamina by měla úzkostlivě dodržovat hygienické návyky, aby nedošlo k zavlečení infekce do prsou a následným nepříjemným komplikacím. Dodržování správné životosprávy je neméně důležité. Ideální je lehká, dobře stravitelná výživa s vitamíny a minerály a dostatečné množství tekutin (3 litry denně). A hlavně udržení klidu, pohody, veliké trpělivosti. Nepěstovat v sobě úzkost z nepodložených obav ze selhání. Podpora všech blízkých i zúčastněných kolem sebe.