Impotence

Nedostatečná tuhost mužského pohlavního údu patří k nejčastějším funkčním sexuálním poruchám. Alespoň někdy v životě se s tímto problémem setká naprostá většina mužů. Ojedinělé a občas se vyskytující selhání není ovšem ještě žádnou nemocí, může se jednat o přechodnou indispozici zaviněnou například nervozitou, strachem ze selhání, trémou, spolupůsobícím faktorem může být nadměrná psychická zátěž a stres. Takovéto ojedinělé selhání však může být příčinou dalších obav, takže se muž dostává do jakéhosi bludného kruhu, kdy jeden neúspěch vzápětí plodí selhání další a další. Velmi často se jedná pouze o poruchu v partnerském vztahu, zatímco např. noční samovolné erekce nebo ztopoření při masturbaci zůstávají nenarušeny. Někdy zase dochází k selektivním poruchám potence s určitou partnerkou (např. erekce se bez problémů dostavuje v manželském sexu, zatímco s ilegální milenkou muž selhává, jindy tomu však bývá zase právě naopak). Tyto stavy se někdy připisují výčitkám svědomí, strachu z prozrazení nebo pocitům viny. Také obava z nežádoucího otěhotnění partnerky zde může hrát roli.

Porucha je také závislá na věku muže. Do 30 roků trpí poruchami erekce jen několik málo procent mužů, kolem 60. roku už každý desátý muž není téměř schopen dosáhnout ztopoření pohlavního údu a nejméně polovina mužské populace v tomto věku při pokusu o pohlavní spojení častěji selhává.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Většina mužů přizpůsobí svůj partnerský sexuální vztah změněným podmínkám souvisejícím s nedostatečnou erekcí. Preference nekoitálních praktik, orální sex a jiné formy pettingu představují pro některé ženy dokonce příjemnou změnu sexuálního stereotypu. Pokud je však muž přesvědčen o tom, že bez ztopořeného penisu je jakýkoliv sexuální kontakt nehodnotný a méněcenný, pokud si v sobě vybudoval mylnou představu, ve které ztotožňuje sex s olympijskou sportovní disciplinou, nezbývá než obrátit se na odborného lékaře sexuologa. Také některé ženy mají v sobě vybudovánu představu tak zvané "falické ideologie" a jakékoliv sexuální kontakty bez dokonale ztopořeného penisu odmítají. Partnerům takových žen pak nezbývá než vyhledat odbornou pomoc.

 Co je příčinou vzniku poruch potence?

Ještě před dvaceti lety se tvrdilo, že naprostá většina poruch ztopoření mužského pohlavního údu je psychického původu. V poslední době však zlepšenými možnostmi diagnostiky stále přibývá poruch organických -- cévních. Klasickou příčinou je např. cévní porucha u diabetiků. U této nemoci je zajímavé, že se organické a psychické příčiny často prolínají, při cévních poruchách ztopoření se často vytváří psychická nadstavba, takže je pak zapotřebí léčit obě tyto příčiny ruku v ruce.

Noční samovolné erekce nebo dosažení ztopoření při onanii mohou být důkazem toho, že organická příčina je zanedbatelná a že se s největší pravděpodobností bude jednat o poruchu psychickou.

 Jaké jsou možnosti léčby?

Základem léčby je psychoterapie. Jejím cílem je vytvořit racionální sexuální jednání, pokračovat v sexuálních aktivitách i když se pohlavní styk nedaří, zbavit pacienta pocitu úzkosti a strachu, klást důraz na nekoitální formy sexuální aktivity, zejména orální sex. Vyplatí se k tomu účelu získat spolupráci partnerky.

Volně prodejná je tak zvaná vakuová pumpa, kde je možno vyčerpáním vzduchu z plastikového nebo skleněného válce dosáhnout erekce vloženého penisu a tuto erekci pak udržet prostřednictvím škrtícího kroužku.

Používají se také injekce přímo do topořivých těles penisu (Papaverin, Caverject, Erecnos) pod lékařským dohledem.

Operace přímo na cévách zásobujících krví topořivá tělesa nebo operační implantace různých protéz a silikonových výplní patří mezi specializované postupy, které jsou také značně finančně nákladné.

Z léků se již řadu let používají preparáty yohimbinu, papaverinu nebo Lysenyl. V poslední době se k nim přidaly suverénní léčebné prostředky Viagra a Cialis. Tyto tablety může předepsat každý lékař, opatrnosti je však zapotřebí u mužů léčících se pro srdečně-cévní onemocnění, zejména pokud by užívali nitráty (nitroglycerin, Nitro Mack). Kombinace Viagry i Cialisu s těmito léky je smrtelná. Odlišným mechanismem účinku působí novější přípravek Uprima .

Z volně prodejných prostředků se osvědčily speciální čajové směsi, jako např. čaj Vakorai (2 šálky denně) nebo např.přípravek ArginMax tbl pro muže .

 Prevence

Pravidelná životospráva, pestrá strava, tělesný pohyb, vyvarování se stresů, zbavit se kuřáctví cigaret a vynechat alkoholické excesy. Zbavit se výkonnostního pojetí sexuality jako sportovní discipliny. 

Upraveno z článku doc. MUDr. Radima Uzla, CSc. na www.lekarna.cz

Poruchy potence u diabetiků

Sexuální život významně ovlivňuje kvalitu života většiny lidí, včetně nemocných s diabetem mellitem. Právě poruchy sexuálního života, poruchy potence patří mezi častě obtíže, kterých se diabetici obávají. Zatímco u žen se sexuální poruchy pozorují zřídka, dokonce není ani ovlivněna jejich plodnost. U mužů jsou sexuální poruchy mnohem častější.

Impotence je definována jako neschopnost dosáhnout nebo udržet ztopoření pohlavního údu, dostatečného k pohlavnímu styku. V porovnání s nediabetickou populací je výskyt u diabetiků asi dvojnásobný.

Sexuální poruchy u mužů můžeme rozdělit do tří skupin:

a) erektilní impotence (obtíže se ztopořením pohlavního údu).

b) retrográdní ejakulace (zpětný výron semene, většinou do močového měchýře).

c) předčasná ejakulace (předčasný výron semene).

U žen se častěji vyskytují záněty zevních pohlavních orgánů, zejména pochvy, někdy i poruchy menstruačního cyklu.

Příčiny impotence u diabetiků:

Z největší části jde o poruchy ztopoření pohlavního údu způsobené poruchou cévního zásobení, kdy nedochází k dostatečnému naplnění pyje krví. V některých případech se spolupodílí poruchy nervových vláken, která mohou být u diabetiků postižena tzv. diabetickou neuropatií. Další část poruch je na podkladě psychického vlivu, u části nemocných se příčinu nepodaří objasnit. Nejčastější příčinou tzv. retrográdní ejakulace jsou nervové poruchy u diabetiků, a předčasný výron semene je často důsledkem psychického vlivu. Pacienti přichází k lékaři pro poruchy při pohlavním styku. Diagnostika sexuálních poruch pak vyžaduje spolupráci lékařů internistů, diabetologů, cévních lékařů, neurologů a sexuologů.

Pro léčbu těchto poruch je důležitý stupeň narušení partnerských vztahů. Vedle léčby medikamenty je důležitá psychologická příprava včetně partnerské psychoterapie a nácviku sexuálních praktik. Nezbytná je rovněž úprava životosprávy, omezení konsumace alkoholu a vynechání kouření cigaret. Váš ošetřující lékař pak musí zvážit i možný podíl některých užívaných léků. Léčba medikamentosní patří do rukou lékaře- specialisty v této oblasti. K léčbě sexuálních poruch se užívají hormony, léky ovlivňující funkci cév ad. V některých případech je možné zlepšení cévního zásobení rekonstrukčními výkony chirurgickými nebo nechirurgickými. Jinými možnostmi je užití tzv. vakuové pumpy nebo operační implantace endoprotéz do přirození. Všechny tyto postupy vyžadují týmovou spolupráci lékařů z různých oborů.

U žen se jedná často o léčbu infekčních komplikací diabetu, důležitá je spolupráce s gynekologem.

Léčba těchto poruch vyžaduje nejen spolupráci lékařů z různých oborů (interna, diabetologie, cévní lékařství, sexuologie, cévní chirurgie, gynekologie, neurologie, psychologie a psychiatrie), tak spolupráce partnera na léčbě. Rovněž je důležitá společná psychologická průprava obou partnerů. Tak je možné ovlivnit zejména psychikou navozené sexuální poruchy.

Pro prevenci poruch sexuálních funkcí platí stejná preventivní opatření, jako pro ostatní pozdní komplikace diabetu mellitu. Jde především o snahu o optimální kompenzaci diabetika, udržování normální tělesné hmotnosti, léčbu vysokého krevního tlaku a poruch metabolismu tuků. Léčba diabetika musí být kompletní a musí být při ní zvažována i možnost nepříznivého účinku některých léků na sexuální funkce.

Upraveno z článku MUDr. Gustava Šindelky, CSc na www.lekarna.cz

Sexualita po infarktu myokardu

Zcela určitě ano. O této problematice se šíří řada pověr a nepřesností, což je dáno jistou ožehavostí tématu. Sexuální styk nepřestavuje pro tělo tak velikou zátěž, jak se někdy předpokládá. Pohlavní styk s pravidelným partnerem odpovídá svou zátěží rychlejšímu výstupu do druhého patra. Pokud tedy pacient nemá při tomto stupni námahy potíže (dušnost či bolesti na prsou) je pravděpodobné, že nebude mít obtíže i při pohlavním styku. Není známo, že by ta či ona sexuální pozice byla více zatěžující. Důležitější jsou okolnosti styku, především klidné intimní prostředí a stabilní partner. Při pohlavním styku s jiným než stabilním partnerem vrůstá významně rozrušení, zatížení organismu a tedy i související riziko.

Obvykle za 3-6 týdnů po stabilizaci zdravotního stavu. Během této doby je obvykle prováděn zátěžový test jízdou na kole (bicyklová ergometrie), během které se zjistí, jak velikou zátěž pacient snese a s jakou intenzitou může po infarktu rehabilitovat. Znalost výsledku zátěžového testu pacienta obvykle uklidní a odstraní obavy.

Pacient by se však měl vždy poradit s lékařem, pokud mívá po pohlavním styku pocit nezvykle silné a přetrvávající únavy, bolest na prsou či záchvat bušení srdce spojený s točením hlavy.

Sexuální poruchy po infarktu myokardu.

Dosti častým problémem po infarktu bývá zhoršení sexuální výkonnosti, nejistota , pocit, že to "nefunguje, jako dřív", někdy i závažnější poruchy potence. Příčin může být vícero. Na prvním místě je nutné si uvědomit, že většina pacientů po infarktu myokardu má několik týdnů až měsíců trvající depresi, která je přirozenou reakcí na nemoc. Deprese se projeví i poruchami spánku, časným raním probouzením, setrvale změněnou náladou, zhoršenou schopnosti koncentrace, pocity viny atd. Lékař může pomoci uklidňujícím pohovorem , někdy může předepsat některý lék z širokého arzenálu antidepresiv. Další příčinou může být vliv léků, které pacient užívá pro srdeční onemocnění, ale které mohou též ovlivnit i správnou činnost pohlavních orgánů. I v tomto případě může lékař pomoci změnou užívaných léků. Je nutno varovat před svévolným upravováním dávek léků bez vědomí lékaře, toto chování je velmi nebezpečné. Po infarktu může také dojít k zvýraznění poruchy potence na podkladě poruch krevního oběhu v pohlavních orgánech. Obzvláště často k této poruše dochází u kuřáků. U pacientů po infarktu by však abstinence kouření měl být naprostou samozřejmostí. Při této cévně podmíněné poruše potence může nyní lékař pomoci léku sildenafilu (Viagra) nebo tadalafilu (Cialis). Použití těchto léků u pacientů po infarktu by měl vždy konzultován s lékařem kardiologem či internistou. Tyto léky totiž můžou výrazně zesílit účinky některých léků užívaných na vysoký krevní tlak či k léčbě ischemické choroby srdeční. V této lékové kombinaci pak mohou způsobit hluboký pokles krevního tlaku. Nesmí se užívat např. s těmito preparáty: Nitromack, Isomack, Myacor, Monosan, Nitromint, Isoket, Cardiket, Sorbimon, Molsihexal, Corvaton, ISMN a dalšími preparáty, které obsahují nitráty.

Upraveno z článku doc. MUDr. Radima Uzla, CSc na www.lekarna.cz